poustevnctví

Náboženství

Forma náboženské askeze jako výraz vnitřního přesvědčení či reakce na oficiální církevní, politické a společenské poměry; způsob života odlišující se od společensky osvojených norem a zvyklostí zejména zdůrazněním sociální izolace a asketismu. Podle křesťanských tradic zasvěcení života jedince v modlitbách a pokání bohu na osamělých místech buď v úplné odloučenosti (eremité, poustevníci), nebo v mnišské komunitě (monachové od řeckého monastérion – klášter, mniši).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2006
Autor: -red-