potopa světa

Mytická událost popsaná ve starozákonní knize Genesis, objevuje se v různých obměnách základního motivu v mytologii četných národů starověku. Osou příběhu líčeného v Bibli je hněv Jehovy

, který seslal na lidstvo jako trest za jeho nepravosti světovou záplavu, při níž zahynuli všichni tvorové kromě vyvoleného Noema

, jeho rodiny a zvířat, která vzal do své archy. Hlavním znakem legendy, analogického motivu asyrsko-babylónského Eposu o Gilgamešovi, je konstrukce obsahu a jeho prvky. Základem báje o potopě světa jsou podle některých názorů pravděpodobně skutečné lokální záplavy většího rozsahu, ke kterým docházelo na různých místech v různých dobách (biblická potopa světa by mohla být mytologickým odrazem záplav v jižní Mezopotámii

, jejichž stopy byly odkryty při archeologických výzkumech ve 20. letech XX. století).