potápění živočichů

Zoologie

Schopnost některých živočichů ponořovat se do vody a vydržet tam po určitou dobu. Vyskytuje se u některých savců, například vorvaňů, delfínů, velryb, tuleňů, ondater, nutrií, bobrů, a u některých ptáků, například kachen, alek, kormoránů. Fyziologické přizpůsobení umožňuje živočichům několikaminutový, výjimečně i několikahodinový pobyt pod vodou. Při potápění musí živočichové vzdorovat nedostatku kyslíku, přebytku oxidu uhličitého v těle i tlaku vody. Pobyt pod vodou je podmíněn jednak schopností zabraňovat nadechnutí, jednak přesunem dodávky kyslíku ke tkáním, které jsou nejvíce citlivé na nedostatek kyslíku, například srdce a mozek. Dýchací centra v prodloužené míše mají sníženou citlivost vůči oxidu uhličitému, v okrajových částech těla se omezuje průtok krve, která proudí hlavně směrem k srdci a mozku. Srdeční činnost se snižuje, povrchové tkáně se prochlazují, což snižuje nároky na kyslík a zvětšuje izolaci povrchu těla. Pohyblivý a stlačitelný hrudník těchto živočichů brání vzniku embolie.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 22. 11. 2006
Autor: -red-