poručenství

A) právní vztah nahrazující v určité míře vztah rodičů (či některého z nich) a dítěte (římské právo znalo i poručenství nad ženami nemajícími otce ani manžela). V českém právu bylo poručenství v roku 1964 nahrazeno institutem opatrovnictví, podstata spočívá v zastoupeni nezletilého, jehož oba rodiče zemřeli nebo byli zbaveni rodičovských práv. Nezletilého zastupuje soudem ustanovený opatrovník. b) v mezinárodním právu vztahy nesamosprávných (koloniálních) území a spravujících mocností předvídané Chartou OSN a podléhající dohledu Poručenské rady, po vzniku nezávislosti většiny poručenských zemí existuje jen ojediněle. Viz také mezinárodní poručenství.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 13. 7. 2007
Autor: -red-