pokračovací válka

Vojenství

Ozbrojený konflikt mezi Sovětským svazem a Finskem (1941–1944). Jako samostatnou válku jej chápou především Finové, většinou je považován za součást druhé světové války. Po porážce v zimní válce se Finsko snažilo získat zpět území odstoupená Sovětům a postavilo se na stranu Osy. Vláda dovolila Němcům útočit v červnu 1941 na SSSR z finského území. Země byla oficiálně neutrální a čekala na sovětskou reakci na německý útok, která by jí umožnila vystupovat jako oběť agrese. 25.6. sovětské letectvo a dělostřelectvo bombardovalo území Finska, na což jeho vláda odpověděla vyhlášením války. Následovala finská ofenzíva, která osvobodila ztracená území. Finská a německá armáda poté společně postupovaly dále do SSSR. Po krachu německé bleskové války na východní frontě v závěru roku 1941 finská podpora Německa začala slábnout a pozemní armáda se přestala účastnit německých operací. Finská flotila se podílela na blokádě Leningradu. Země se soustředila na udržení dobytých pozic a několikrát vyzvala SSSR k mírovým jednáním. Situace se změnila v červnu 1944, kdy Rudá armáda zahájila mohutnou ofenzívu na Karelské šíji. Útok Finy překvapil, nedostatek moderních zbraní jim navíc nedovoloval účinně se bránit. Vláda požádala o pomoc Německo, které po určitém váhání poskytlo zbraně a leteckou podporu. Sovětská ofenzíva byla zastavena a finská vláda nabídla SSSR mír v hranicích z roku 1940. Stalin však požadoval bezpodmínečnou kapitulaci. V červnu proto vypukla rozhodující bitva v oblasti Tali-Ihantala, v níž Finové zastavili třikrát silnější sovětské jednotky. Ve snaze uvolnit síly ze Skandinávie pro boje ve střední Evropě nabídl Stalin příměří. Finsko ho přijalo a souhlasilo s hranicemi z roku 1940, přičemž SSSR navíc obsadil oblast Petsamo. Mírová smlouva byla podepsána až roku 1947. Finsko v pokračovací válce sice nezískalo zpět ztracená území, ale zajistilo si nezávislost.

Vytvořeno: 10. 9. 2007
Aktualizováno: 10. 9. 2007
Autor: mim

Odkazující hesla: Carl Gustaf Emil Mannerheim.