podzemní voda

Veškerá voda v zemské kůře vyplňující její nekapilární dutiny. Ty jsou trojího druhu: póry v zeminách, pukliny, štěrbiny a spáry, oddělující celistvé bloky skal a krasové podzemní prostory. Podzemní voda vzniká převážně vsakováním srážkové a povrchové vody toků a jezer (podzemní voda vadózní). Část podzemní vody vzniká také kondenzací vlhkostí vzduchu v pórech a puklinách zemské kůry nebo uvolňováním při tuhnutí magmatu (podzemní voda juvenilní). Přítomnost živých organismů (oživení) závisí na přísunu organických látek ze zemského povrchu. Průlinové podzemní vody jsou osídleny bakteriemi a prvoky, v podzemních vodách hrubších sedimentů žijí i červi a korýši. Nejvíce jsou osídleny puklinové a krasové podzemní vody. Většina organismů v nich žijících je vázána na život v podzemní vodě a označují se jako stygobionti. Některé organismy přežívají v podzemní vodě z dávné geologické minulosti jako tzv. živé fosilie, jejichž příbuzné formy již dávno vyhynuly.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: juvenilní voda, povrchové vody.