plastometr

[Řečtina], zkušební stroj pro měření mechanických vlastností materiálu, hlavně síly a deformace. Podle konstrukce se plastometry dělí na: a) univerzální stroje pro zkoušky tahem, tlakem, popřípadě ohybem; b) vačkové, k určování přetvárných odporů při stlačování, popřípadě tažení; c) torzní, pro zjištování tvárnosti při kroucení; d) úderové (padostroje, buchary), pro zjišťování přetvárných odporů a tvárnosti při velkých rychlostech tváření; e) stroje pro zkoušení hlubokotažnosti (viz také Erichsenova zkouška hlubokotažnosti).

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 8. 2000
Autor: -red-