placenta

[Latina], plodový koláč, plodové lůžko – orgán samic většiny savců

sloužící k látkové výměně mezi vyvíjejícím se plodem v děloze

a matkou. Vyvíjí se u všech živorodých savců kromě některých vačnatců

. Je vytvořen i u živorodých ryb, obojživelníků a plazů, jejichž zárodky se vyvíjejí v těle matek. Pouze u ptáků placenta není vytvořena. U člověka přídatný embryonální orgán sloužící výživě plodu. Zajišťuje od 4. týdne vývoje výměnu látek a plynů mezi krví matky a krví zárodku a plodu. Kromě metabolických a transportních funkcí má placenta i funkce endokrinní (produkuje progesteron, estrogeny, choriongonadotropin, lidský placentární laktogen, lidský choriový tyreotropin). Vzniká vrůstáním choriových klků do zbujelé děložní sliznice. Na konci těhotenství je placenta 15–20 cm velký, oválný nebo kruhový útvar o hmotnosti 500–600 gramů.