peloponéská válka

V letech 431–404 př.n.l., válka mezi řeckými demokratickými městskými státy (poleis) v čele s Athénami

a oligarchickými státy vedenými Spartou

. Athény se opíraly o athénský námořní spolek a měly převahu na moři, Sparta o peloponéský spolek, který byl silnější na souši. Podnětem k peloponéské válce byla obchodní rivalita Athén a Korintu. První údobí peloponéské války (tzv. Archidámova válka) bylo ukončeno v roce 421 Níkiovým mírem. Obnoveni nepřátelství Athén a Sparty bylo vyvoláno athénskou expedicí proti Syrakusám, která skončila katastrofální porážkou athénského vojska v roce 413. Tehdy začalo druhé období peloponéské války (tzv. dekelejská válka). Mnohé obce spojené s Athénami vystoupily z námořního spolku. Sparta vybudovala za perské pomoci silné loďstvo, jímž v roce 405 v bitvě u Aigospotamoi zničila námořní moc Athén a donutila je ke kapitulaci. V Řecku byla pak nastolena tzv. spartská hegemonie

.