participace

Filozofie

filozofie původně jeden ze základních pojmů platónského učení o idejích, jejž Platón používá, aby určil vztah jednotlivých věcí k idejím. K charakteristice tohoto vztahu užívá pojem účast (methexis), což znamená, že jednotlivá věc se účastní (participuje) na obecné podstatě ideje. Neudržitelnost Platónovy myšlenky participace dokazoval už Aristoteles: poukázal na to, že teze o účasti je pouhé „mluvení naprázdno“, které o vlastní povaze vztahu mezi idejemi a věcmi nic nevypovídá. V dějinách filozofie lze nalézt myšlenku participace všude tam, kde v čisté nebo obměněné formě působí platónské myšlení, například v novoplatonismu, u Augustina, Boéthia, Tomáše Akvinského. Ten dodal představě o participaci klasickou podobu: boha chápe jako bytí samo, jehož se věci účastni podle míry své podstaty. Myšlenku účasti konečných jsoucen znovu oživil v současnosti L. Lavelie prostřednictvím mysticky pochopeného „aktu“ spojení s nekonečným bytím. – L. Lévy-Bruhl užívá polem participace k vyjádření prožíváni primitivních kmenů jako mystické účasti individua na svém bezprostředním okolí.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 10. 2002
Autor: -red-