parnasismus

Estetické hnutí a zároveň umělecká skupina tvůrců francouzské poezie v 50.–60. letech 19. století, vycházející z principu lartpourlartismu. V reakci na romantický lyrismus žádali básnictví popisné, neosobní postoj umělce: téma a obsah nejsou v parnasistické poezii důležité, pozornost tvůrce je soustředěna především k jazykovému materiálu. Odpor k přítomnosti a utilitarismu umění vedly autory k „čistému umění“, syžety byly hledány mimo současnost. Programovými předchůdci směru byli T. Gautier (báseň L Art – Umění) a L. de Lisle, k stoupencům patřili T. de Banville, J. M. de Heredia a S. Prudhomme. V časké literatuře o francouzských parnasistech soustavně informoval Jaroslav Vrchlický, který jejich texty též překládal.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 5. 4. 2003
Autor: -red-

Odkazující hesla: Emile Verhaeren, Konstantinos Kavafis, novoklasicismus, Ricardo Jaimes Freyre, Sully-Prudhomme.