parita

Číslo udávající symetrii vlnové funkce kvantově mechanického systému při inverzi prostorových souřadnic, času či změně náboje. Jelikož dvojí inverze vede k původní situaci. Parita může nabývat pouze dvou hodnot: +1 (kladná parita) a -1 (záporná parita). Rozlišuje se parita prostorová, časová a nábojová. Podle tzv. CPT teorému jsou všechny fyzikální děje invariantní vůči současné inverzi souřadnic (P), času (T) a náboje (C), ne však vůči jedné z nich. Dříve se soudilo, že platí zákon zachováni prostorové parity, tj. neměnnost fyzikálních zákonů vůči prostorové inversi. V roce 1956 bylo dokázáno (T.D.Lee, Ch.N.Yang), že u slabých interakcí se prostorová parita nezachovává.