panslavismus

[Panslavizmus], idea spojení slovanských národů pod vládou ruského cara (panrusismus) a jí odpovídající politické snahy. Významným zdrojem panslavismu bylo úsilí o nezávislost slovanských národů utlačovaných habsburskou monarchií a Tureckem. Termín panslavismus užívali němečtí, rakouští a maďarští nacionalisté od 40. let 19. století proti slovanským národům, obviňujíce je z pokusu o zřízení „světové ruské říše“. V Rusku v polovině 19. století vyjadřoval panslavismus ideologii a expanzívní politiku šlechty. Nejvyššího politického vlivu nabyl panslavismus za rusko-turecké války v letech 1877–1878, nebyl však přijat ani mluvčími ruské vlády a ostře odmítán liberály a zvlášť ruskými revolučními demokraty. V Polsku neměly ideje panslavismu ohlas, v Čechách měl panslavismus jen málo stoupenců. Koncem 19. století se dostal do krize a začátkem 20. století se přeměnil v neoslavismus. Viz také novoslovanství.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Juraj Križanič.