palladium
Chemické prvky
[Paládyum, latina, řečtina, název podle planetky Pallas], Pd, chemický prvek VIII. skupiny periodické soustavy ze skupiny lehkých platinových kovů, protonové číslo 46, relativní atomová hmotnost 106,42. Teplota tání je 1552 °C, teplota varu je asi 2750 °C, hustota 12 000 kg/m3. Palladium bylo objeveno roku 1803. Je to ušlechtilý bílý kov. Vyskytuje se v platinových rudách nebo ve slitině se zlatem nebo stříbrem. Palladium má ze všech platinových kovů nejnižší teplotu tání. Dříve než taje, měkne, a dá se proto kovat a svářet. Za zvýšené teploty reaguje s kyslíkem, fluorem, chlorem, sírou, fosforem i křemíkem. S většinou kovů tvoří slitiny. Je ušlechtilejší kov než stříbro a rozpouští se jen v kyselinách se silnými oxidačními účinky (kys. dusičná, lučavka královská). Má značnou schopnost pohlcovat plyny, především vodík, proto se využívá při oddělování vodíku ze směsi s jinými plyny. Palladium se používá jako katalyzátor, k výrobě ozdobných předmětů. Ve sloučeninách má oxidační číslo I až IV.
Vytvořeno:
14. 3. 2000
Aktualizováno:
13. 8. 2021
Autor: -red-
Odkazující hesla: hydrogenace, platinové kovy.
