palatolálie

[Latina + řečtina], vývojově podmíněná porucha řeči, projevující se deformací mluvy při rozštěpu patra. Vyznačuje se otevřenou huhňavostí, oslabením artikulačního tlaku (tlaku výdechového vzduchu), nesprávnou výslovností se znakem posunutí artikulační báze vzad (za rozštěp), u silných poruch tzv. rinofonií (patologická zvýšená nosovost, postihující i tvoření hlasu) a často i kontrakcemi nosního chřípí a jinými grimasami, bránícími úniku vzduchu nosem. Stupeň patolálie není úměrný rozsahu rozštěpu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 9. 2006
Autor: -red-