Ostpolitik

[Němčina], termín pro „politiku vůči Východu“. Užíval se zejména v Německu počátkem 70. let 20. století v souvislosti s uvolňováním vztahů se státy východního bloku. Tento přístup znamenal odklon od tzv. Hallsteinovy doktríny

z roku 1955, podle níž mělo SRN přerušit diplomatické styky s každou zemí (kromě SSSR), která uzná nezávislost NDR. Ostpolitik prosazoval především západoněmecký kancléř Willy Brandt

. Důsledkem tohoto trendu bylo uznání hranice na Odře a Nise mezi NDR a Polskem ze strany SRN (1970) nebo uzavření Smlouvy o zásadách vztahů mezi SRN a NDR (1972).