originalita

[Latina], původnost, jedinečnost, ojedinělost, svéráznost; originální je vše co je neotřelé, nové původní. – V psychologickém smyslu schopnost jedince vytvářet nové hodnoty, přesahující svou formou i obsahem rámec konvence či běžnosti (klišé); jeden ze základních ukazatelů kreativity (tvořivosti) člověka. – V umění původnost a nezaměnitelnost uměleckého výkonu literárního, hudebního, výtvarného a jiného uměleckého díla. Zakládá se na zdařilé syntéze objev nových předmětů, nových stránek skutečnosti s osobitým způsobem vidění a ztvárnění látky světa. Originalita spoluvytváří uměleckou hodnotu díla. Jako vědomý a programový požadavek se originality uplatňuje teprve od renesance. Pokud byl umělec závislý na svých mecenáších, jak tomu bylo zejména ve feudalismu, omezovalo to umělcovu originalitu. Originalita má i důležité právní aspekty v ochraně autorství a odlišování originálů a padělků.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: tvořivost.