NATO

Anglicky North Atlantic Treaty Organization (NATO), vojensko-politická aliance evropských a severoamerických států. Sídlí v Bruselu (Belgie). Vznikla ratifikací Severoatlantické smlouvy 4.4.1949 ve Washingtonu. 32 členských států: Albánie, Belgie, Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Finsko, Francie (ta ovšem není členem vojenské části organizace), Island, Itálie, Kanada, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Severní Makedonie, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Spojené státy americké, Španělsko, Švédsko, Turecko. – Česká republika je členem od 12.3.1999. Cílem aliance byla dlouho především obrana členských států před vnější agresí (zvláště vojensko-politického bloku socialistických států). Brzy se přitom změnila z pouhé smlouvy v organizaci s integrovaným vojenským velením. Postupně se NATO začala stále více zaměřovat i do politické a hospodářské sféry a na spolupráci s dalšími mezinárodnímo organizacemi, takže ve středu zájmů jsou politické a hospodářské cíle a spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. Vrcholným výkonným politickým orgánem aliance je Rada NATO, která je složena ze stálých zástupců členských států a která se schází nejméně jednou za týden. Důležitým orgánem je Výbor pro plánování obrany, který projednává většinu otázek týkajících se kolektivní obrany. V čele organizace stojí Generální tajemník NATO, jemuž je podřízen Mezinárodní sekretariát. Generální tajemník předsedá Radě a Výboru pro plánování obrany a dalším orgánům. Funkční období tajemníka není omezeno. V říjnu 2024 se stal generálním tajemníkem Mark Rutte (Nizozemsko). Mezinárodní sekretariát s 1300 zaměstnanci především administrativně zajišťuje činnost orgánů aliance. Nejvyšším vojenským orgánem je Vojenský výbor, který je podřízen Radě a Výboru pro plánování obrany. Vojenský výbor doporučujě politickým orgánům aliance opatření v otázkách vojenské strategie a rozvoje ozbrojených sil NATO, předkládá doporučení k použití ozbrojené síly a formuluje pravidla vojenského střetu. Výbor se schází každý týden na úrovni stálých vojenských představitelů jednotlivých států. S problémy, které přinesla nová mezinárodně-politická situace po rozpadu vojensko-politického bloku socialistických států a rozšíření v 90. letech se NATO snaží, se střídavými úspěchy, vyrovnávat nejrůznějšími transformačními kroky. Významnou změnou po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 bylo přistoupení Finska a Švédska (ratifikováno v září 2022 většinou členů, v roce 2023 ratifikováno kompletně).