ordinář

Náboženství

[Ordynář, latina], v římskokatolické církvi představený disponující plnou církevně právní i správní pravomocí, která je spojena přímo s vykonávaným úřadem. Místní ordináři jsou biskupové, opati klášterů, preláti nullius, generální vikáři, apoštolští administrátoři, vikáři, prefekti a zástupci v jejich nepřítomnosti. V řeholních společenstvích vyšší představený, jehož moc se vztahuje na osoby, ne na území.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 29. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: kapitulní vikář, pastýřský list.