Ondřej Neff

*26.6.1945, pseudonym Aston, český spisovatel, novinář, fotograf, dramatik, online publicista a příležitostný výtvarník, syn Vladimíra Neffa

, otec fotografa Davida Neffa. V roce 1969 vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK v Praze. V letech 1970–1974 pracoval v oddělení propagace nakladatelství Albatros, 1974–1975 v oddělení propagace obchodního domu Kotva, 1975–1979 působil jako fotograf v Ústředí lidové umělecké výroby, 1979–1985 redaktor v Mladé frontě, 1987–1989 byl redaktorem literárního týdeníku Kmen a 1990–1994 redaktorem deníku Mladá fronta Dnes (vedoucí víkendové přílohy). Založil SF měsíčník Ikarie a v letech 1990–93 byl jeho šéfredaktorem. Založil a vedl internetový deník „Neviditelný pes“ a věnoval se nebo věnuje dalším internetovým projektům, např. „digineff“ o digitální fotografii. Zabývá se českou i světovou vědeckofantastickou

a fantasy literaturou (Podivuhodný svět Julese Verna (1978), Něco je jinak (1981), Tři eseje o české sci-fi (1985), Všechno je jinak (s A. Kramerem, 1986), Jak blufovat o sci-fi (1995), Klon '95 (1995), Klon '96 (1996), Klon '97 (1997), Klon '98 (1998), Klon ´99 (1999)). Jeho bibliografie je rozsáhlá: povídkové sbírky (Vejce naruby (1985), Čtvrtý den až na věky (1987), Zepelín na Měsíci (1990 a 2010), Vesmír je dost nekonečný (1990), Bůh, s.r.o. (1998 a 2015), Pravda o pekle (2003), Dvorana zvrhlosti – výbor „best of“ (2004)), romány (Jádro pudla, (1984 a 2007), Měsíc mého života (1988), Čarodějův učeň, (1989, 2007), Pole šťastných náhod (1989), Šídlo v pytli, (1991 2007), Milénium – Země ohrožená (1992), Milénium 2. – Země bojující (1994), Milénium 3.- Země vítězná (1995), Reparátor (1997), Tma, (1998, 2007, 2014), Tma 2.0 (2003), Rock mého života (2006), Tušení podrazu (2007), Jezuzalémský masakr motorovou pilou (2007), Celebrity (2009), Hvězda mého života (2010), Pán vzduchu (2014), Pán země (2015), Pán moří (2015)) comicsy (Arnal a dva dračí zuby, (s K. Saudkem, 1988), Pérák aneb Toho dne byla mlha (1988), Dobrodružství na Planetě snů (1988), Pérák kontra Globeman (na internetu), Děsivé radosti (Michal Suchánek, 2015)) a počítačovou hru Alpha Prime (2006). Je také autorem prozaických knih (Holky se perou jinak (s V. Kováříkem 1978), Klukoviny a tátoviny (1980), A včely se vyrojily (1983), Večery u krbu (1987), Neviditelný pes – Rodina přátelé a psi (1997), Neviditelný pes – Česká politika pod psa (1997), Neviditelný pes – Rodina , řátelé a psi (1998), Neviditelný pes – Česká politika pod psa (1998), Neviditelný pes – Rodina přátelé a psi (1999), Neviditelný pes – O psech, lidech a přátelích (2000), Neviditelný pes – Pes přítel člověka (2001), Neviditelný pes – Život se psem Bartem (2002)). Napsal také knihy o fotografii (Tajná kniha o fotografii (1981), Učíme se fotografovat (1991), Černobílé hodinky (1991), Tajná kniha o digitální fotografii (2001), Průvodce digitální fotografií (2004), Průvodce digitální fotokomorou (2005), Digitální fotografie polopatě (2006), Corel Paint Shop Pro polopatě (2006), Digitální fotografie polopatě (2015)). Pro vydavatelství Albatros převyprávěl několik knih J. Vernea

(Dvacet tisíc mil pod mořem (2008), Patnáctiletý kapitán (2008), Pět neděl v balóně (2009), Tajuplný ostrov (2009), Nový hrabě Monte Christo (2010), Dva roky prázdnin (2011), Zemí šelem (2011), Děti kapitána Granta (2012)). Příležitostně se věnuje také překladům SF (přeložil několik povídek, román Neuromancer a první díl Hvězdných válek). Je autorem rozhlasových scénářů: Portonský dryák (1984), Počkej, Hektore (1985), Velká solární (1987), Ano, jsem robot (1988), Havárie Drakkaru (1994) a tří adaptací: R. A. Heinlein: Zvíře z hvězd (1990), J. Verne: Honba za meteorem (1991) a J. Verne: 20 000 mil pod mořem (1995), .