obrana

Etologie, přizpůsobení vzhledu a chování živočichů, zvyšující jejich naději na přežiti při setkání s dravcem (predátorem). Rozlišuje se obrana pasívní a aktivní. K pasívní obraně patří: a) různé tvarové nebo barevné znaky přizpůsobující vzhled kořisti prostředí a činící ji nenápadnou (krypse) – například housenka napodobuje suchou větvičku; b) narušení kontur těla nápadnými vzory, takže živočich splývá s členitým prostředím – například vertikální pruhování zebry; c) výstražné (aposematické) zbarvení živočichů nepoživatelných, jedovatých nebo páchnoucích. Různé druhy někdy používají stejné výstražné vzory (Mtillerovy mimikry) – například žlutočerné pruhování vos a sršně; d) napodobování výstražného zbarvení nebezpečného modelového druhu živočichy neškodnými (Batesovy mimikry) – například pestřenky napodobují vosy. K aktivní obraně patří: a) používání různých obranných a odpudivých sekretů a jedů z jedových orgánů většinou ve spojení s výhružným postojem a zbarvením; b) nečekané odhalování nápadných vzorů, které ohroženému živočichu poskytuje možnost úniku v momentu překvapeni predátora – například odhalení oka na zadních křídlech lišaje pavího oka; c) útěk, překročí-li predátor určitou útěkovou vzdálenost. Viz také mimikry, obranné chování.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: obranné chování, obranné látky.