Oblomov

Ilja Iljič, titulní postava románu Ivana Alexandroviče Gončarova

, nadsazené až karikaturní ztělesnění vlastností pokládaných ve své době za typicky ruské. V románu je Oblomov statkářův syn, který se po první tvrdší životní zkušenosti uzavře do soukromí v Petrohradě a zcela se oddá planému životu bez cíle. Práci považuje za zbytečnost a jelikož jej netrápí hmotné starosti, může vylehávat v posteli, pít a jíst a oddávat se neplodnému snění. Jeho pravým protipólem je Stoltz [štolc] – světák, který se snaží Oblomova vytrhnout z letargie. Trojúhelník pak doplňuje mladá a půvabná Olga, do níž se Oblomov zamiluje a ona ho chvíli udržuje v činnosti. Jeho lenost a netečnost však nakonec převáží i nad jeho láskou. Oblomovština jako popření života a činorodosti se stala pojmem za carského Ruska, ale dodnes zůstává aktuální. Je to spojení duševní inteligence s absencí smyslu života a konstruktivních činů.