oblaka

Velké soubory kapek vody, ledových krystalů nebo obojích, vznášející se v atmosféře. Zvětší-li oblačné částice nějakým způsobem svou velikost, neudrží se v oblacích a vypadávají jako atmosférické srážky (sníh, déšt). Průměry oblačných kapek činí několik tisícin až několik desetin milimetrů. Obsah kapalné vody v oblacích se pohybuje od několika setin gramů do několika gramů na m³ oblačného vzduchu (tzv. vodní obsah oblak). V troposféře a nízké stratosféře rozlišuje mezinárodní klasifikace 10 druhů oblak: cirrus (Ci), cirrocumulus (Cc), cirrostratus (Cs), altocumulus (Ac), altostratus (As), stratus (St), nimbostratus (Ns), cumulus (Cu), stratocumulus (Sc) a cumulonimbus (Cb). Kromě nich lze velmi zřídka pozorovat tzv. perleťová a noční svítící oblaka ve vysoké atmosféře ve výškách okolo 20–25 a 75–90 km. Oblačné druhy se někdy spojují do 4 skupin a to do vysokých oblak (Ci, Cs, Cc), oblaka středního patra (Ac, As, někdy Ns), nízkého patra (St, Sc, někdy Ns) a oblaka s velkým vertikálním vývojem (Cu, Cb). Oblaka jednotlivých druhů se dále dělí na rody, odrůdy atd. podle podrobností (tvarů, výšky), zvláštnosti a mateřské oblaky.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 10. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: blesk, jasno, klasifikace oblaků, koronální oblak, perleťová oblaka, smíšený oblak, vodní oblak.