oblaka

Velké soubory kapek vody, ledových krystalů nebo obojích, vznášející se v atmosféře

. Zvětší-li oblačné částice nějakým způsobem svou velikost, neudrží se v oblacích a vypadávají jako atmosférické srážky (sníh, déšt). Průměry oblačných kapek činí několik tisícin až několik desetin milimetrů. Obsah kapalné vody v oblacích se pohybuje od několika setin gramů do několika gramů na m³ oblačného vzduchu (tzv. vodní obsah oblak). V troposféře a nízké stratosféře rozlišuje mezinárodní klasifikace 10 druhů oblak: cirrus

(Ci), cirrocumulus

(Cc), cirrostratus

(Cs), altocumulus

(Ac), altostratus

(As), stratus

(St), nimbostratus

(Ns), cumulus

(Cu), stratocumulus

(Sc) a cumulonimbus

(Cb). Kromě nich lze velmi zřídka pozorovat tzv. perleťová

a noční svítící oblaka

ve vysoké atmosféře ve výškách okolo 20–25 a 75–90 km. Oblačné druhy se někdy spojují do 4 skupin a to do vysokých oblak (Ci, Cs, Cc), oblaka středního patra (Ac, As, někdy Ns), nízkého patra (St, Sc, někdy Ns) a oblaka s velkým vertikálním vývojem (Cu, Cb). Oblaka jednotlivých druhů se dále dělí na rody, odrůdy atd. podle podrobností (tvarů, výšky), zvláštnosti a mateřské oblaky.