objev

Odkrytí něčeho dosud neznámého. Ve všeobecném smyslu mají objevy velmi různou formu, například vystupují jako nálezy starých památek, objevy léčivých pramenů, pokladů, objevování nových krajin a zemí, poznávání nových vlastností přírodních a kulturních jevů. Zvláštní význam mají objevy ve vědě. Věda nejen shromažďuje a upřesňuje známé poznatky, ale především poznává nepoznané, odhaluje různá tajemství přírody a dějin, je „dobrodružstvím poznání“. Objevy jsou hlavně výsledkem užití vědeckých badatelských metod, jejich existence a rozvoj vědeckého bádání je přesvědčivým důkazem poznatelnosti světa, neustálé přeměny „věcí o sobě“ „ve věci pro nás“ a tedy vyvrácením agnosticismu. Naše poznání odráží drive neznámé skutečnosti adekvátně, což nakonec potvrzuje využití objevů ve výrobní a jiné praxi. Objevy a vynálezy spolu souvisejí, avšak objev se liší od vynálezu tím, že pouze odhaluje dříve neznámé objekty, souvislosti a zákonitosti, zatímco vynález přináší nové technické řešení v různých oblastech výroby a společenského života. Například elektřina byla objevena, avšak elektrický generátor byl vynalezen. Musí se také rozlišovat objevy v ontogenetickém vývoji jednotlivce, kdy jedinec si musí znovu osvojovat nashromážděné kulturní dědictví, a objevy z hlediska celospolečenského, které odhalují skutečnosti, jež dříve lidstvo neznalo. Historicky významné objevy tvoří etapy a epochy ve vývoji vědy, jsou základem revolucí ve vědě. Slouží také jako podklad pro periodizaci jednotlivých období vědeckého vývoje. Tak idea evoluce vytvořila epochu ve vývoji přírodovědy 18. a 19. století, objev struktury atomu a elementárních částic ve fyzice vyvolal zlom v dosavadních představách a započal epochu, která se rozvinula ve vědeckotechnické revoluci. Vědecké objevy nabývají zvýšeného významu v současnosti, kdy se nebývale zkracují lhůty mezi objevem a jeho technickým, popřípadě ekonomickým využitím. Objevy se pro svůj společenský význam stávají předmětem zvláštní právní ochrany. V právu se za objev považuje odhalení dosud neznámých, avšak objektivně existujících jevů, vlastností nebo zákonitosti materiálního světa, které lze prokázat vědeckým způsobem, tj. experimentálně nebo pomocí teoretického důkazu.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 31. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: vynález.