občanská válka v Nigérii

Ozbrojený mezikmenový konflikt (1967–1970). Po letech vzrůstajícího napětí mezi kmenem Hausů

(sever a západ Nigérie) a Ibů

(jih a východ země) prohlásil ibský podplukovník Odumegwu Ojukwu

v květnu 1967 území Ibů bohaté na ropu za nezávislý stát. Nový útvar byl pojmenován Biafra

. Separatistické tendence měly více důvodů – etnické (protiibské pogromy roku 1966), náboženské (Hausové jsou muslimové, Ibové křesťané), kulturní i ekonomické. Počátkem července spory mezi Ojukwuem a šéfem vojenské federální vlády Gowonem

přerostly v občanskou válku. Gowon zpočátku doufal, že Biafru ovládne rychlým policejním zásahem a že Ojukwu se brzo vzdá. Biafra kapitulaci kvůli obavám z následné genocidy odmítla a zahájila ofenzívu, která nepřipravenou federální armádu zaskočila. Biaferská armáda ovládla střední Nigérii a přiblížila se k hlavnímu městu Lagos. Ojukwua mezitím začala podporovat Francie, Portugalsko a některé africké státy, federální vládu Británie a SSSR. Od podzimu 1967 se vojenská situace Biafry začala zhoršovat, síly federální armády po mobilizaci několikanásobně vzrostly. Boje se přesunuly na východ, bylo dobyto hlavní město Biafry Umuhaia. Na zmenšujícím se území povstaleckého státu přibývali uprchlíci, což společně s oslabeným zásobováním přivodilo humanitární katastrofu. Civilní obyvatelstvo trpělo nemocemi a hladomorem. Během roku 1968 se postup federální armády zvolnil, území Biafry se přesto dále zmenšovalo. Mírová jednání skončila bezvýsledně. Ve 2. polovině roku 1969 se situace Biafry stala neudržitelnou, v prosinci zahájil Gowon závěrečný útok. Ojukwu uprchl do zahraničí, 15.1.1970 Biafra kapitulovala. Gowon poté nechal na východ dopravit humanitární pomoc a zahájil hospodářskou obnovu země. Využíval přitom rostoucí výnosy z těžby ropy. Území Biafry bylo posléze rozděleno mezi několik federálních států. Během války zahynul minimálně milion lidí, více než z poloviny civilistů.