Nová Kaledonie

Místa a oblasti

Francouzsky Territoire ďoutre-mer de la Nouvelle Calédonie et Dépendances – zámořské území Francie na Nové Kaledonii a ostrovech v Melanésii v Tichém oceánu; 19058 km², 230 789 obyvatel (2004) – Melanésanů-Kanaků, Francouzů, Polynésanů, úředním jazykem je francouzština, hlavním městem Nouméa na Nové Kaledonii. – K souostroví Nová Kaledonie patří ještě ostrovy Chesterfieldovy, Loyalty, Belep aj. Vnitrozemí Nové Kaledonie je hornaté, Panie dosahuje 1650 m n.m.; pobřeží s korálovými útesy. Tropické rostlinstvo, řídké, travnaté lesy. – Ložiska rud niklu, chromu, manganu, železa. – Rozhodující pro národní hospodářství je těžba rud niklu (přední světový producent), průmysl hutnický, chemický, energetiky, potravinářský. Pěstuje se palma kokosová, kávovník, batáty, maniok, tropické ovoce, zelenina. Lov ryb. Doprava námořní a letecká (letiště a přístav Nouméa). – Vývoz rud a koncentrátů, kávy, kopry; dovoz strojů a průmyslových zařízení, paliv, dopravních prostředků, potravin; hlavními obchodními partnery jsou Francie, Austrálie. Měna: 1 CFP frank = 100 centimů. – V roce 1774 přistál u břehů ostrova J. Cook a nazval jej Nová Kaledonie. V roce 1843 sem přišli první fracnouzští katoličtí misionáři; roku 1853 byla Nová Kaledonie oficiálně prohlášena francouzskou koloniální državou, v letech 1864–1896 francouzská trestanecká kolonie (kam mj. deportována v letech 1872–1873 část komunardů); za 2. světové války jedna ze základen de Gaullovy Svobodné Francie. Od roku 1946 má statut francouzského zámořského území. Začátkem 80. let zesílilo hnutí původních obyvatel – Kanaků – za nezávislost ostrova, jež narazilo na odpor metropole a zejména francouzských kolonů na Nové Kaledonii. Na přelomu 1984–85 došlo zde ke krvavým srážkám mezi Kanaky a francouzskými kolony.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 14. 7. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: Australasie, frank, kaguovití, Korálové moře, Loyalty.