nová figurace

Též nový realismus, označení výtvarných projevů konce 50. a 60. let 20. století, reagujících na předchozí abstraktní umění. Umělci hledali možnosti návratu k předmětovému zobrazení v přímém použití objektů reálného světa, techniky montáže, asambláže

, užitím serigrafických a fotografických metod aj. Proti tradičnímu realismu zdůrazňuje nová figurace přímou tvorbu reality v neobvyklých rovinách. Navazuje na umělecké tradice minulosti (expresionismus

, surrealismus

, pop-art

, podle nichž jsou určovány směry nové figurace) s cílem vyjádřit základní otázky smyslu lidské existence. Představitelé: M. Raysse, v českém umění K. a J. Válovy.