normativismus právní

Právo

[Latina], jeden z hlavních směrů právní teorie 20. století, omezující úkol právní vědy na „ryzí“ nauku o normách, zkoumající sféru toho, „co býti má“, bez zřetele ke společenskoekonomické realitě. Byl rozpracován rakouským právníkem H.Kelsenem a jeho školou „čisté nauky právní“, jejíž stoupenci měli největší vliv v období mezi dvěma světovými válkami v různých evropských zemích (u nás tzv. brněnská škola – F.Weyr, J.Kallab, Z.Neubauer). Normativismus právní se opíral o novokantovský dualismus v oblasti norem a sféry reálného bytí.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 25. 10. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: Hans Kelsen, Jaroslav Kallab.