nominativ

[Normatýv, latina], první pád; základní tvar skloňovaných jmen (na otázku kdo, co). Základní funkce ve větě: podmět, jmenný přísudek shodný, přívlastek neshodný (tzv. nominativ jmenovací). Častý i v jednočlenných větách (Oheň!.)

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 2. 9. 2005
Autor: -red-

Odkazující hesla: ergativní jazyky.