neokonzervativismus

Politologie

[Neokonzervativizmus, latina] ideově politický směr zejména v USA, Velké Británii a Německu, vzniklý v 70. letech 20. století a šířící se dále v letech 80. jako reakce na tendence liberálního reformismu 60. let. Konzervativismus má kořeny ve snahách zachovat existující společenské poměry, stavět se na obranu všeho zastaralého, tradičního, vystupovat nepřátelsky proti společenským pokroku. Původní „klasický“ konzervativismus vystupoval v době francouzské revoluce konce 18. století s kritikou osvícenských idejí, obhajoval feudální pořádky, aristokratická a klerikální privilegia, později šířil též nostalgické touhy po zanikajícím středověku. Konzervativismus a neokonzervativismus vystupují jako ideologie ve dvou formách: jako otevřená apologie existujících přežívajících nebo přežilých pořádků a jako nostalgická touha po ztraceném sociálním statusu. Různé formy konzervativismu a neokonzervativismu spojuje zejména uznávání neměnného náboženství a morálního řádu, neodstranitelné nedokonalosti lidské přirozenosti, přesvědčení o přirozené nerovnosti lidí, o omezených možnostech lidského rozumu. Soudobý neokonzervativismus se zformoval v opozici vůči liberalismu, který od 20. století zvláště v USA doporučoval zásahy státu do oblasti ekonomiky a přechod řady společenských funkcí do řízení státu. Neokonzervativismus sice v zásadě státní zásahy připouští, avšak připisuje rozhodující úlohu mechanismům tržního hospodářství.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 10. 2006
Autor: -red-