neandertálec

[Podle naleziště Neandertal], Homo sapiens neanderthalensis, (dříve považován za samostatný druh Homo primigenius, pračlověk), formy fosilního člověka stojícího tělesnými znaky přibližně uprostřed mezi člověkem vzpřímeným Homo erectus a moderním člověkem rozumným Homo sapiens sapiens. Neandertálec měl robustní, již značně vzpřímené tělo, ale ještě dopředu skloněnou hlavu, nadoboční val a od současného člověka se odlišoval i některými znaky chrupu. Velikost mozku (lebeční kapacita) byla asi stejná jako u současného člověka. Byl rozšířen v Evropě, Asii i v Africe. V Evropě se pravděpodobně vyskytoval již během třetí doby ledové a hlavně v poslední době meziledové a na začátku poslední doby ledové. Žil v tlupách, byl lovcem a sběračem. V Evropě lovil také jeskynní medvědy, v Asii kozorožce. Neandertálci sídlili v jeskyních a pod skalními převisy. Znali oheň, vyráběli i používali kamenné (snad i dřevěné) nástroje. Je dokázáno i kultovní pohřbívání mrtvých lidí a uctívání zabitých zvířat. Na základě morfologické variability dosud nalezených kostí se do okruhu neandertálců v současné době řadí několik samostatných forem: a) anteneandertálec, Homo sapiens steinheimensis, nejstarší forma, jejíž stáří se odhaduje na 250 až 300 tisíc let. Je doložena hlavně nálezy ze Steinheimu v Německu a ze Swanscombe v Anglii. Anteneandertálci mají mozkovnu úzkou, dosti vysokou, silně ustupující čelo a velmi mohutné nadoboční valy. Lebeční kapacita je 1150 až 1250 cm². b) protoneandertálec (ozn. také preneandertálec, časný neandertálec), jehož stáří se odhaduje asi na 60 až 150 tisíc let. Je doložen například nálezy z Ehringsdorfu v Německu, Saccopastore v Itálii, Fontéchevade ve Francii, z Gánovců na východním Slovensku, kde byla nalezena část mozkovny dospělého jedince a její úplný výlitek. Protoneandertálec se vyznačoval lebeční kapacitou asi 1200 až 1450 cm². c) klasický neandertálec, Homo sapiens neanderthalensis, jehož stáří se odhaduje asi na 35 až 100 tisíc let. Měl malou tělesnou výšku (150 až160 cm) a těžkou robustní postavu. Jde zřejmě o slepou větev ve vývoji člověka. Lebka klasického neandertálce má silně vystupující mohutné nadoboční valy, ploché temeno široký nosní otvor a mohutné stoličky. Lebeční kapacita byla v průměru asi 1400 až 1450 cm². Tento vývojový stupeň je doložen množstvím nálezů, hlavně ze západní Evropy, například Neandertal, Gibraltar, Spy, La Quina, Le Moustier, La Naulette. Klasický neandertálec je známý i z dalších částí Evropy, severní Afriky, Blízkého východu a střední Asie. Nálezy jsou doprovázeny moustérskou kulturou. d) přechodný neandertálec, navazující zřejmě na protoneandertálce a směřující jednak k současnému člověku, jednak ke klasickému neandertálci. Některé kostrové pozůstatky nalezené na území České republiky se dosud nepodařilo přiřadit k žádnému z uvedených stupňů, protože jde o pouhé zlomky různých částí kostry.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 18. 8. 2006
Autor: -red-

Odkazující hesla: La Quina, Naulette, Ochoz u Brna.