nápěvková teorie

Teorie L. Janáčka, vycházející z intonačního studia živého jazykového projevu (vyslechnutého a zaznamenaného v bezprostředních životních okolnostech) a směřující k tvůrčímu využití melodických prvků mluvené řeči (tzv. nápěvků) ve stylizované podobě v hudbě. Podle L. Janáčka jsou nápěvky výrazem duševních postojů člověka, a proto je využíval k charakteristice postav i situací.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 9. 2006
Autor: -red-