Namibie

Státy / Afrika / V Africe

Stát v Africe.
Rozloha: 824295 km².
P/km obyvatel: 1622 tis. (1998).
Hustota zalidněni: 2 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1990).
Správní členění: 13 distriktů.
Hlavní město: Windhoek 161 tis. obyvatel.
Nejvyšší horo: Brandberg 2573 m.
Významné řeky: Orange 1860 km, Kunene 980 km.
Hlavní etnické skupiny: Ovambové 48%, Hererové a Damarové 15%, Kvangové 9%, běloši 6%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 3,8% (1991–96).
Úřední jazyk: angličtina.
Gramotnost: 76%.
Náboženství: luteráni 51%, římští katolíci 20%, protestanti 11%.
Měna: 1 namibijský dolar (NAD) = 100 centů.
Hospodářství: významná těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 2250 USD.

Původními obyvateli dnešní Namibie byli Sanové, Khoinové a Hererové. V 15. století její pobřeží zmapovali Portugalci, v 17. a 18. století o vliv v zemi soupeřili Britové a Nizozemci. V 19. století obsadili většinu území Němci, kteří zde roku 1884 vyhlásili protektorát Jihozápadní Afrika. Během první světové války zemi v roce 1915 obsadila Jihoafrická unie, která ji po válce od roku 1920 spravovala jako mandátní území Společnosti národů. Po druhé světové válce OSN odmítla žádost Jihoafrické republiky, aby se mandátní území stalo její součástí, a mandát ukončila. JAR odmítla území předat a okupovala je. V roce 1971 Mezinárodní soudní dvůr odsoudil okupaci jako nezákonnou a OSN uznala za představitele země Národní svaz Jihozápadní Afriky (SWAPO). Po mnoha letech občanské války mezi SWAPO a vládní armádou přiměla OSN roku 1988 JAR k jednání se SWAPO, v následujícím roce se v Namibii konaly volby. Roku 1990 byla vyhlášena nezávislost, v roce 1994 předala JAR Namibii i enklávu Velrybí zátoka.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 11. 2020
Autor: mim

Odkazující hesla: Hererové, Khoinové, Namib, Oranje, Sam Daniel Shafiishuna Nujoma, Swakopmund, Velrybí zátoka, Walvis Bay, Windhoek, Zambezi.