myšlenkový experiment

Jeden z druhů experimentu užívaných ve vědě v oblasti základního výzkumu. Vztahuje se na oblast teorerických poznatků a spočívá v systému teoretických předpokladů a procedur, které používají idealizované objekty. Myšlenkový experiment třeba chápat jako tvoření modelů reálných experimentálních situací. Jeho smyslem je přispívat k osvětlení vzájemných vztahů mezi základní principy zkoumané teorie. Tím se odlišuje od modelového experimentu, užívaného v aplikovaných vědách, který se zakládá na materiálních modelech, jež reprodukují podstatné rysy zkoumaných přírodních objektů nebo technických zařízení. Myšlenkový experiment souvisí úzce s problematikou abstraktního a konkrétního, idealizace, verifikace a dalšími gnozeologickými kategoriemi a postupy. Materialismus se odlišuje od apriorismu a spatřuje v experimentu důležitý zdroj teoretického poznání. Současně však nezužuje teorii na soubor údajů, získaných experimentálně, nýbrž chápe ji jako kvalitativně nový stupeň poznání, pronikající k podstatě jevů, jež jsou pozorovány nebo s jejichž modely se experimentuje. Myšlenkový experiment se užívá v řadě teoretických oborů, například ve fyzice v kvantové teorii, kde zobecňuje výsledky mnoha reálných experimentů. Postihuje pouze nejzákladnější rysy daného fyzikálního jevu a usnadňuje jeho teoretickou interpretaci. Klasické příklady myšlenkového experimentu jsou úvahy o průchodu elektronu dvěma otvory ve stínítku nebo měření polohy mikročástice mikroskopem, dokládající správnost relací neurčitosti. Mezi autory nejlepších konstrukcí a analýz myšlenkového experimentu patřili W. K. Heisenberg, N. Bohr a A. Einstein.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 23. 8. 2000
Autor: -red-