mor

Pestis – akutní, vysoce infekční onemocnění působené bakterií Yersinia pestis (dříve Pasteurella pestis). Vyskytuje se endemicky hlavně v Asii. Je nákazou pouštních a polopouštních oblastí. Charakterizuje ho zánět, zduření a nekróza lymfatických uzlin (forma dýmějová, bubonická) nebo méně často jde o plicní lokalizaci s prudkým septickým průběhem (forma plicní). Bubonický mor začíná náhle, bez prodrómů, teplotou kolem 40°C, zimnicí, závratěmi, bolestmi v kloubech, v končetinách a v kříži. Onemocnění má velmi rychlý průběh, dochází k zánětlivým projevům v lymfatických uzlinách a vzniku bubonů. Velmi bolestivé bubony jsou lokalizované zejména v tříslech. Plicní forma moru je charakterizovaná náhlou třesavkou, závratí a celkovou schváceností. Teplota stoupá pomalu, dech a puls jsou zrychleny. Velmi záhy se začnou objevovat příznaky místní. Vykašlávané sputum je rezavě zbarveno, často s příměsí krve. Smrt nastává nejčastěji toxickým poškozením srdečního svalu a selháním krevního oběhu. Zdrojem nákazy jsou zejména hlodavci, vzácně pes, opice a velbloud (člověk jen při plicní formě vdechnutím původce nákazy). Přenos infekce zprostředkují hlavně blechy: blecha morová (Xenopsylla cheopis) nebo blecha obecná (Pulex irritans). Onemocnění zanechává jen přechodnou imunitu, tj. nová nákaza je možná. Nemocného je nutno přísně izolovat, v ohnisku nákazy provést deratizaci a dezinsekci, přímo ohrožené osoby chránit vakcinací.