monarchie

[Řečtina], jedinovláda, forma státu, jejíž hlavou je panovník (král, císař, kníže) s osobními privilegii, jež ho stavějí nad ostatní obyvatele; funkci hlavy státu získává zpravidla na základě dědičnosti a vykonává ji doživotně (výjimečně je na doživotí volen). Rozlišuje se absolutní monarchie, v níž má panovník v rukou veškerou státní moc a která je typická pro otrokářský a pozdně feudální řád a konstituční monarchie, v níž je moc panovníka vymezena a omezena ústavou, na níž se usnáší obvykle jiný státní orgán; tato forma monarchie se v podstatě dochovala do současnosti (Velká Británie Norsko, Dánsko, Švédsko). V něktérých asijských zemích se vyskytuje též teokratická monarchie, v níž hlava státu je současně nejvyšším představitelem církve.