mneme

Psychologie

[Řečtina], podle mechanistické teorie německého biologa R. Semona (*1859 – †1918) kmenový (biologický) základ paměti („životní souvislosti“), tvořící na buněčné úrovni podstatu lidské psychiky i genetického přenosu (dědičnosti) psychických vlastností. Smyslové podněty vytvářejí v mneme víceméně trvalé stopy (vosky, opisy podráždění), tzv. engramy, které lze znovu vybavit (oživit) na základě ekforie. Hlavním zastáncem teorie mneme, na kterou navázaly některé novější teorie paměti, byl E. Hering (*1834 – †1918). V současné biologii a psychologii je teorie mneme považována za překonanou.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 12. 7. 2024
Autor: -red-