Miloš Macourek

*2.12.1926 (Kroměříž, Československo) – †30.9.2002 (Praha, Česká republika), významný český prozaik, básník, dramatik a filmový scenárista. Studoval na gymnáziu v Místku

, po jeho uzavření nacisty přešel na hudebně dramatickou školu v Ostravě

, koncem války byl totálně nasazen jako dělník. Po osvobození prošel řadou profesí (tiskárenský dělník, skladník, kulisák, reklamní textař, redaktor). Od roku 1954 působil jako lektor na katedře dějin literatury a umění na Ústřední škole odborů, v roce 1960 se stal dramaturgem a o tři roky později scenáristou Filmového studia Barrandov

. Na počátku 80. let přešel do svobodného povolání. Jako básník a prozaik přispíval od roku 1946 do mnoha časopisů a literárních revuí (Nový život, Květen, Literární noviny, Kultura, Plamen, Host do domu aj.), jako dramatik spolupracoval zejména s Divadlem Na zábradlí

(koláže z děl Alfreda Jarryho, poetické pásmo Nejlepší rocky paní Hermannové, Smutné vánoce). Knižně debutoval v roce 1958 básnickou sbírkou Člověk by nevěřil svým očím, prosadil se však hlavně jako spisovatel pro děti (pohádky Jakub a dvě stě dědečků, Mravenečník v početnici, divadelní hry pro mládež Jedničky má papoušek, Hra na Zuzanku) a filmový scenárista. Ve své tvorbě inklinoval k bajce, moderní pohádce, crazy komedii, parodii i ke komediální sci-fi a ve všech těchto žánrech dokázal spojit hravost, humor a nadsázku. Na poli kinematografie se uplatnil nejprve v animovaném filmu jako stálý spolupracovník Břetislava Pojara

, Stanislava Látala

, Jiřího Brdečky

a dalších předních českých tvůrců. Na počátku 70. let vytvořil s výtvarníkem Adolfem Bornem

a animátorem Jaroslavem Doubravou

legendární autorský tým, z jehož dílny vzešly mj. úspěšné seriály Mach a Šebestová (1976–1983, v roce 1999 vznikla ještě večerníčková verze Mach a Šebestová na prázdninách) a Žofka a spol. (1986–1989), jejichž jednotlivé díly byly promítány v kinech a uvedeny jako večerníčkové cykly. V polovině 60. let navázal spolupráci také s režiséry hraných filmů, především s autory komedií Oldřichem Lipským

a Václavem Vorlíčkem

, s nímž se navíc podílel na dětských televizních seriálech Arabela (1980), Létající Čestmír (1983), Rumburak (1984), Křeček v noční košili (1988), Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek (1993). V posledních letech života spolupracoval s mladými režiséry F. A. Brabcem

(Král Ubu, Kytice) a Romanem Vávrou (Čert ví proč). Originální, imaginativní a mimořádně bohatá Macourkova tvorba patří dnes k pokladům české kinematografie a po zásluze byla poctěna desítkami mezinárodních ocenění. M. Macourek získal za své dílo tehdejší titul zasloužilý umělec (1977).

Vybraná filmografie: krátké animované filmy (námět, spolupráce na scénáři a režie, není-li uvedeno jinak): Biliár (1961), Úvodní slovo pronese (1962), Zuzanka se učí psát (1962), Jak křeček snědl dědu Mráze (1963), Špatně namalovaná slepice (1963, námět), Křída (1964, námět), Jak si opatřit hodné dítě (1965), Jak se slon bál očkování (1966, námět), Jonáš a velryba (1966, námět), Nebuďte mamuty (1967), Přírodopis v cylindru (1967, námět), Příliš mnoho něhy (1968), Co kdyby… (1972; Hlavní cena Arsfilmu Kroměříž), Ze života ptáků (1973; Hlavní cena Arsfilmu Kroměříž, Zlatá plaketa na MFF v Teheránu), Nesmysl (1974; Zlatá soška na MFF v Teheránu), Hugo a Bobo (1975), Cirkulace (1976), O utrženém sluchátku (1976), Člověk neandrtálský (1977), Školní výlet (1977), Ze života dětí (1977), Kropáček má angínu (1978), Zoologická zahrada (1978), Piráti (1979), Vzorné chování (1980), Policejní pes (1981), Páv není jediný (1982, námět, komentář), Mindrák (1982), Servis (1983), Páni tvorstva (1983), Jak Mach a Šebestová hlídali dítě (1983), Ukradené sluchátko (1983), O Matyldě s náhradní hlavou (1985), Jak Žofka pořádala maškarní bál (1986), Jak Žofka pořádala slavnostní představení (1986), Jak Žofka pořádala sportovní den (1986), Jak se Žofka postarala o mravní převýchovu (1987), Jak Žofka zachránila pana Levharta (1987), Jak Žofka zavedla všeobecné ochranné zbarvení (1987), Jak Žofka překazila školení (1987), Jak Žofka umožnila panu Mrožovi cestu na sever (1987), Jak se Žofka postarala o svatbu (1987), Jak Žofka překazila chuligánům spády (1988), Jak Žofka odhalila zloděje (1988), Jak se Žofka dopustila poslední a osudové chyby (1988), O hrnci, který rád vařil rajskou omáčku (1988, námět, komentář), Jak se Žofka stala ředitelkou zoo (1989), O chlapečkovi, který se stal kredencí (1989, námět, scénář, komentář). Celovečerní filmy (námět a scénář nebo podíl na nich, není-li uvedeno jinak): komediální sci-fi moralita Muž z prvního století (1961, spol. na scénáři – v titulcích neuveden), zdařilá parodie na comicsy Kdo chce zabít Jessii? (1966), pozpátku vyprávěná komedie Happy end (1967, + herec), fikce o posledních dnech Adolfa Hitlera

podle románu Miroslava Hanuše

Já, spravedlnost (1967, spol. na scénáři), sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969), bláznivě fantastická komedie „Pane, vy jste vdova!" (1970), kriminální komedie v comicsovém stylu Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970, spol. na scénáři), kostýmní komedie podle divadelní frašky Eugena Labiche Slaměný klobouk (1971, spol. na scénáři), úspěšná čarodějnická komedie Dívka na koštěti (1971), komedie z cirkusového prostředí Šest medvědů s Cibulkou (1972), fantastická komedie o souboji bytového referenta s vltavskými vodníky Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974, spol. na scénáři), komedie z cirkusového prostředí Cirkus v cirkuse (1975), příběh z moravské vesnice podle románu Jana Kozáka Bouřlivé víno (1976, spol. na scénáři), pohádková satira Hop – a je tu lidoop (1977), sci-fi komedie podle povídky Josefa Nesvadby Zítra vstanu a opařím se čajem (1977, scénář), fantastická komedie Což takhle dát si špenát (1977), mírně dvojsmyslná komedie o dívčině, která očekává den, kdy se stane ženou, Hon na kočku (1979, spol. na scénáři), pokračování vinařské série pod názvem Zralé víno (1981), nepovedený mix sci-fi, hororu a komedie Monstrum z galaxie Arkana (1981), kinematografická verze televizního seriálu Rumburak (1984), ze sedmi původních epizod a dotáček poskládané animované pásmo Mach a Šebestová k tabuli! (1985, + spol. režie), závěrečná část vinařské komediální trilogie Mladé víno (1986, spol. na scénáři), veselá pohádka Kouzelný měšec (1996, spol. na scénáři), černá groteska podle divadelní hry Alfreda Jarryho Král Ubu (1996, spol. na scénáři), klasická pohádka Pták Ohnivák (1997), podle klasické pohádky Labutí jezero natočená pohádka Jezerní královna (1998), animované pásmo Mach a Šebestová na prázdninách I, II (2000), ambiciózní adaptace sedmi básní K. J. Erbena Kytice (2000, spol. na scénáři), na úspěšnou sérii navazující rodinná komedie pro kina Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001), pohádka pro celou rodinu Čert ví proč (2003, spol. na námětu).