mikrofon

Elektronika

[Řečtina],elektroakustický měnič, zařízení, které mechanické kmity membrány, vyvolané přijímaným zvukem, mění na kmity elektrické. Podle použitého principu, který ovlivňuje konstrukci a dává mikrofonu různé vlastnosti (šířka pásma, kmitočtová a směrová charakteristika, citlivost, použitelnost), dělí se na: mikrofon uhlíkový (odporový), u něhož změnu proudu vyvolává přechodový odpor mezi uhlíkovými zrnky, uhlíkovou destičkou a membránou (užívá se běžně u telefonních přístrojů), mikrofon krystalový (pohyb membrány deformuje výbrus krystalů Seignettovy soli, na němž vzniká piezoelektrické napětí), mikrofon kondenzátorový (proudové změny vznikají změnou vzdálenosti membrány tvořící jednu elektrodu kondenzátoru nabitého druhou pevnou elektrodou), mikrofon elektrodynamický (pohybem cívky spojené s membránou v radiálním magnetickém poli vzniká elektromotorická síla), mikrofon páskový (pohybem pásku v magnetickém poli vzniká elektromotorická síla), mikrofon elektromagnetický (elektromotorickou sílu vyvolává pohyb kotvy spojené s membránou, čímž se mění magnetický odpor obvodu). Viz také měnič.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 8. 2000
Autor: -red-

Odkazující hesla: měnič, piezoelektřina, Thomas Alva Edison.