Mike Oldfield

*15.5.1953 (Reading), plným jménem Michael Gordon Oldfield, britský skladatel a multiinstrumentalista. Již v dětství hrával na kytaru, ve dvanácti letech vytvořil malou amatérskou skupinu, s níž hrál v místních klubech hlavně písně skupiny The Shadows, ale také vlastní skladby. Pak hudby načas zanechal a věnoval se malování. Po půl roce vytvořil se svým kamarádem folkové duo, to se ale rozpadlo po odstěhování Oldfieldových do Hornchurchu v Essexu. Se svou sestrou hrál jako profesionální kytarista ve skupině Sallyangie. Po rozpadu kapely v roce 1970 začal hrát na baskytaru ve skupině The Whole World, ale i ta po roce působení a vydání dvou alb ukončila svou činnost. V té době již vznikala demonahrávka, z níž se později vyvinulo album Tubular Bells. Oldfield na ní experimentoval s nástroji a s neprofesionální nahrávací technikou, mezi tím se živil jako příležitostný kytarista. Když pak dostal k dispozici celé nahrávací studio Manor House, dokončil během jednoho týdne první část alba Tubular Bells. To vyšlo 25.5.1973 u nově založené společnosti Virgin Records a kritici, stejně jako široké posluchačské publikum, jím byli nadšeni. Téměř pět let se drželo v britské hitparádě a po celém světě se ho prodalo na deset milionů kopií. V červnu 1973 dostalo i svou koncertní podobu a v roce 1975 vyneslo Oldfieldovi také cenu Grammy

za nejlepší instrumentální album. V témže roce nahrál Královský filharmonický orchestr album The Orchestral Tubular Bells, na němž kytarový part zahrál sám Mike Oldfield. Úspěchu, i když ne tak výrazného, dosáhla i další Oldfieldova alba, postupem času však jeho popularita upadala. Roku 1983 se stala hitem píseň Moonlight Shadow z alba Crises, kterou nazpívala Maggie Reilly. V roce 1984 zkomponoval Oldfield hudbu k filmu The Killing Fields. Roku 1992 vyšlo album Tubular Bells II, které znamenalo opětovné vyšvihnutí Mikea Oldfielda na čela britských hitparád. Hudební motiv svého prvního alba pak Oldfield zúročil ještě dvakrát na albech Tubular Bells III a The Millenium Bell.

Vybraná diskografie: Tubular Bells (1973), Hergest Ridge (1974), The Orchestral Tubular Bells (1975), Ommadawn (1975), Incantations (1978), Exposed (1979), Platinum (1979), QE2 (1980), Five Miles Out (1982), Crises (1983), Discovery (1984), The Killing Fields (1984), Islands (1987), Earth Moving (1989), Amarok (1990), Heaven's Open (1991), Tubular Bells II (1992), The Songs of Distant Earth (1994), Voyager (1996), Tubular Bells III (1998), Guitars (1999), The Millenium Bell (1999), Tr3s Lunas (2002), Tubular Bells 2003 (2003), Light + Shade (2005), Music of the Spheres (2008), Man on the Rocks (2014), Return to Ommadawn (2017).