Michael Moore

*23.4.1954 (Flint, Michigan, USA), vlastním jménem Michael Francis Moore, americký filmař, publicista, spisovatel, aktivista a provokatér. Pochází z irsko-americké rodiny. Po maturitě se věnoval komunální politice, v polovině 70. let založil noviny Flint Voice (později přejmenované na Michigan Voice), které vydával deset let. Poté pracoval jako rozhlasový komentátor a jako nezávislý novinář přispíval do různých deníků a časopisů. V roce 1986 se stal vedoucím redaktorem politického magazínu Mother Jones, ale po incidentu s vydavatelem musel místo opustit. Poté se spíše náhodou dostal k filmu, a to v době, kdy jeho rodné město postihla katastrofální nezaměstnanost. Založil společnost Dog Eat Dog Films a v souladu se svým levicově anarchistickým přesvědčením začal natáčet temně ironické dokumenty na aktuální témata. Ironií osudu při natáčení jeho prvního filmu Roger a já byl jeho rádcem a pomocníkem bratranec prezidenta George Bushe

, proti kterému dnes Moore nejvíce útočí. V letech 1994–1995 realizoval seriál TV Nation, parodující zpravodajské pořady (Cena Emmy), a v letech 1999–2001 seriál Nahá pravda, v němž odhaloval nespravedlnosti páchané mocnými tohoto světa (dvě nominace na Cenu Emmy). Do širokého povědomí se zapsal sžíravým dokumentem o nebezpečí střelných zbraní Bowling for Columbine (Moore jako chlapec vyhrál v Michiganu soutěž Národní asociace střelců). Již v polovině 90. let se pokusil (bohužel se sporným výsledkem) o hraný snímek Kanadská slanina. Mimořádně aktivní tvůrce se rovněž objevil jako herec v několika filmech, talk show a televizních seriálech, např. v populárním sitcomu Jsem do tebe blázen, režíruje videoklipy a též napsal několik knih (Náhodné hrozby neozbrojeného Američana, Vole, kde domov tvůj?, Uvěří nám ještě někdy?), z nichž nejúspěšnější jsou Hloupí bílí muži a další trapné výmluvy na stav národa (česky 2004). Moore s oblibou pracuje s archívními materiály, ironickými výňatky z filmů (včetně důvtipných počítačových úprav) i s vlastními rozhovory a sžíravými komentáři, které pak dotváří v působivý celek pomocí brilantní montáže. Mnohdy však interpretuje fakta způsobem, který se mu právě hodí. Na svých filmech se často podílí i jako producent a účinkující. Získal si pověst kontroverzního tvůrce, který dává najevo, že nemá rád USA, ale přitom sám z jejich podstaty úspěšně a bohatě žije. Je zastáncem pozitivní diskriminace, větších sociálních jistot, ukončení vojenských operací USA v zahraničí, snížení počtu zbraní atd. V době prezidentského období G. W. Bushe, býval Moore považován za jednoho z čelných odpůrců jeho politiky. Také o Mooreovi samotném bylo natočeno několik dokumentů a existují internetové stránky, jež zpochybňují jeho věrohodnost. Poznámka: M. Moore nemá nic společného s Michaelem D. Moorem, který je vyhledávaným specialistou na akční scény.

Vybraná filmografie (scénář a režie, není-li uvedeno jinak): celovečerní dokument o uzavření automobilek General Motors, které způsobilo velkou nezaměstnanost, Roger a já (1989, + produkce, účinkující), politická satira a komerční propadák o tom, kterak prezident USA rozpoutá válku proti Kanadě, Kanadská slanina (1995, + spol. na produkci, herec), celovečerní dokument o škodlivosti nadnárodních korporací Velikán (1997, + hlas), dokument A spravedlnost pro všechny (1998), satirická komedie z prostředí televize EdTV (1999, herec), hraný snímek Šťastná čísla (2000, herec), celovečerní dokument o fenoménu střelných zbraní, vycházející ze známého masakru na střední škole ve městě Columbine, Bowling for Columbine (2002, + spol. na produkci, účinkující; Oscar za nejlepší dlouhometrážní dokument, César za nejlepší zahraniční film, Cena na MFF v Cannes, Independent Spirit Award a Cena americké Národní filmové rady za nejlepší dokument a další ceny), krátký film Stručné dějiny Spojených států amerických (2002), notně jedovatý, ale výdělečný dokument zacílený na kritiku USA a prezidenta Bushe, kterého považuje za nejhloupějšího a nejzkorumpovanějšího amerického prezidenta, Fahrenheit 9/11 (2004, + spol. na produkci, účinkující; Zlatá palma a Cena FIPRESCI na MFF v Cannes), další kontroverzní dokument, tentokrát zpochybňující zdravotní péči v nejbohatší zemi světa Sicko (2007), Kapitán Mike napříč Amerikou (2007), dokument Fahrenheit 9/11½ (2008).