městská samospráva

Výkon politické, soudní a hospodářské správy ve městě volenými samostatnými orgány především v zájmu plnoprávných obyvatel (měšťanů) těchto aglomerací. V českých zemích se městská samospráva dotvářela ve 14. století převážením významu městské rady v čele s purkmistrem nad rychtářem jako zástupcem vrchnosti. Ke všeobecnému prosazení městské samosprávy především v českých královských měst došlo v období husitského revolučního hnutí. V roce 1547 byl uskutečněn první krok k omezení městské samosprávy absolutistickou státní mocí, především dosazením královských hejtmanů a královských rychtářů. Soustavný tlak v tomto smyslu rozvinul v českých zemích po bělohorské bitvě Ferdinand II. opětovným dosazením královských hejtmanů (v Praze) a královských rychtářů (v ostatních královských městech). Současně byly zvětšeny i pravomoci podkomořího při obnovování městských rad a při dozoru zvláště nad hospodářskými a soudními záležitostmi. Po roce 1750 podřízena městská správa královských i poddanských měst krajským úřadům. Roku 1784 došlo k úplnému odstranění městské samosprávy a k nahrazení samosprávních orgánů zbyrokratizovanými magistráty. Nová fáze ve vývoji samosprávního řízení i obcí uskutečněna v podmínkách nastupujícího kapitalismu tzv. provizorním obecním řádem z 7.3.1849 na principech územní samosprávy. Viz také územní samospráva.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 24. 10. 2000
Autor: -red-