merkantilismus

První buržoazní ekonomické učení a s ním úzce spjatý směr hospodářské politiky, jenž vznikl v západní Evropě v období akumulace kapitálu a rozpadu feudalismu v 15.–17. století. Základní zdroj bohatství hledal v oblasti směny a obchodu, ztotožňoval bohatství s penězi, a jeho růst spatřoval v růstu množství peněz. U zemí, které neměly vlastní těžbu zlata a stříbra, považoval proto za hlavní zdroj bohatství zahraniční obchod, umožňující zvyšovat množství peněz v zemi. Merkantilismus prosazoval státní zásahy do ekonomiky (například zakládání státních manufaktur), které by umožnily rozvoj průmyslu vyrábějícího pro vývoz a vývozní expanzi. Dovoz byl omezován převážně na suroviny. Raný merkantilismus v 15. a na začátku 16. století v Anglii požadoval naprostý zákaz vývozu peněz ze země a soustředil se na peněžní bilanci. Rozvinutá forma v 16.–17. století kladla důraz na aktvní obchodní bilanci. K nejvýznamnějším představitelům patřili v Anglii: T. Mun, J. Child, N. Barbon, ve Francii J. B. Colbert a A. Monchrétien, v Itálii G. Scaruffi. V habsburské monarchii došlo k rozvíjení teoretických a praktických zásad merkantilismu ve 2. polovině 17. století Do popředí byly stavěny požadavky zřizování manufaktur, zákaz vývozu surovin do zahraničí a naopak dovoz nedostatkových surovin, zvýšení dovozních cel a rozšíření průmyslové výroby. Tím se merkantilisté dostávali do konfliktu s existujícím cechovním zřízením. Roku 1699 získal podporu u oficiálních vládních míst, zejména v českých zemích. K rozvinutí praktických opatření docházelo od roku 1702. Roku 1710 bylo zřízeno tzv. merkantilní kolegium, které od 1728 zaměřovalo svou činnost na zřizování výsadních obchodních společností, na podporu textilních manufaktur (zejména v severních Čechách) a sklářských podniků. Současně od roku 1737 existovala jednotná celní politika v celém habsburském mocnářství. Po roce 1731 vznikl tlak na novou organizaci cechovního zřízení vydáním cechovního patentu a 1739 zveřejněním cechovních artikulí. Praxe merkantilismu vytvořila v manufakturním období v českých zemích na konci 18. století předpoklady k přechodu do stadia průmyslové revoluce.