měřidla

Prostřetky, které přeměňují měřené velikostí veličin na údaje nebo na rovnocenné informace.Měřidla mohou hodnotu velikostí sama měřit přímým čtením (měřítko čárkové, měřidla posuvné, mikrometr, děroměr, odpich, hloubkoměr) nebo slouží jen k porovnání velikostí (pákové váhy, kalibr, koncové měrky, nulový galvanometr) nebo tvaru a polohy (příměrné desky, hranoly, autokolimátor, úhloměr, šablony).Měřidla mohou být opatřena přídavným zařízením například k vypínání signálu při dosažení určité hodnoty. Ukazující měřidla udávají -pouze hodnotu v okamžiku měření. Udaje možno zjistit odečtením na škále, číslicovými údaji nebo jiným způsobem, například akustickým signálem. Zapisující měřidla píší měřené výsledky jednotlivě nebo jako funkce parametrů. Měřené hodnoty mohou být vyznačeny křivkami, čísly, tiskem, na děrných štítcích, magnetické pásce a podobně. V elektricky měřicí technice bývají ukazující a zapisující měřidla označována jako měřicí přístroje. Integrační měřidla určují hodnoty měřených veličin integrací. Přitom výsledky jsou složeny z měřených hodnot a daných parametrů, například u elektroměru z výkonu a času, u planimetru z délek. V elektrotechnice slouží měřidla k měření elektrických nebo jiných veličin, na které el. byly převedeny. Skládají se ze zařízení snímacího (čidla), měniče a ukazatele, na němž se hodnoty odečítají. Doplňovacími částmi bývají hlavně zesilovač, modulátor, demodulátor. K dalšímu zpracování naměřených hodnot jsou k měřidlům připojeny přístroje zapisovací nebo řídicí a ovládací.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 4. 9. 2002
Autor: -red-

Odkazující hesla: jmenovité podmínky, přesnost měřidel.