měřidla

Fyzika

Prostředky, které přeměňují měřené velikostí veličin na údaje nebo na rovnocenné informace. Měřidla mohou hodnotu velikostí sama měřit přímým čtením (měřítko čárkové, měřidlo posuvné, mikrometr, děroměr, odpich, hloubkoměr) nebo slouží jen k porovnání velikosti (pákové váhy, kalibr, koncové měrky, nulový galvanometr) nebo tvaru a polohy (příměrné desky, hranoly, autokolimátor, úhloměr, šablony. Měřidla mohou být opatřena přídavným zařízením například k vypínání signálu při dosažení určité hodnoty. Ukazující měřidla udávají pouze hodnotu v okamžiku měření. Údaje možno zjistit odečtením na škále, číslicovými údaji nebo jiným způsobem, například akustickým signálem. Zapisující měřidla zapisují měřené výsledky jednotlivě nebo jako funkce parametrů. Měřené hodnoty mohou být vyznačeny křivkami, čísly, tiskem. V elektrické měřící technice bývají ukazující a zapisující měřidla označována jako měřící přístroje. Integrační měřidla určují hodnoty měřených veličin integrací. Přitom výsledky jsou složeny z měřených hodnot a daných parametrů, například u elektroměru z výkonu a času, u planimetrů z délek. V elektrotechnice slouží měřidla k měření elektrických nebo jiných veličin, na které elektrické byly převedeny. Skládají se ze zařízení snímacího (čidla), měniče a ukazatele, na němž se hodnoty odečítají. Doplňovacími částmi bývají hlavně zesilovač, modulátor, demodulátor. K dalšímu zpracování naměřených hodnot jsou k měřidlu připojeny přístroje zapisovací nebo řídící a ovládací.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 3. 8. 2023
Autor: -red-