meióza

[Řečtina], meióze, meiosis, redukční dělení – sled dvou nepřímích dělení buněčného jádra při vzniku zárodečných buněk, kdy se redukuje počet chromozómů na polovinu (z diploidního na haploidní). Podstata tvorby pohlavních buněk. Počet chromozómů se snižuje tím, že se buněčné jádro v průběhu meiózy dělí dvakrát, kdežto chromozómy pouze jednou. Při prvním dělení (tzv. meióza I.) se do dceřiných jader rozcházejí nerozdělené chromozómy z bivalentů, vytvořených splynutím (synapsí) homologických chromozómů. Vzniklá haploidní buněčná jádra se dále dělí druhým dělením (tzv. meióza II.) Výsledkem dvou po sobě následujícíoh dělení je čtveřice haploidních jader. Profáze prvního dělení se skládá z pěti stadií: leptotene, zygotene pachytene, diplotene a diakineze. Meiotická dělení se dříve ozn. jako dělení redukční a ekvační. Protože tyto názvy se nepoužívaly jednotně vzhledem k počtu chromozómů a množství chromatinu, upustilo se od jejich používání.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 1. 10. 2004
Autor: -red-

Odkazující hesla: chiasma, chromozómový můstek, crossing-over, cytotaxonomie, diakineze, ekvální dělení, heterotypické dělení, homeotypické dělení, interkineze, jádro, konjugace, leptotene, makrospora, makrosporogeneze, mateřská buňka, meiocyt, non-disjunkce, ovocyt, ovogeneze, pachytene, parasexualita, párování, párování chromozómů, relační vinutí, spermatida, spermatogeneze, tetráda.