Mauritánie

Stát v Africe.
Rozloha: 1032455 km².
Počet obyvatel: 2511 tis. (1998).
Hustota zalidnění: 2,4 obyv./km².
Státní zřízení (rok vzniku): republika (1960).
Správní členění: 12 regionů, distrikt hlavního město.
Hlavní město: Nouakchott 480 tis. obyvatel.
Nejvyšší hora: Kediet Ijill 917 m.
Významná řeka: Sénégal 1430 km.
Hlavní etnické skupiny: Mourové (černošsko-arabští 40% a arabsko-berberští 30%); afr. černoši 30%.
Průměrný přírůstek obyvatel: 2,6% (1991–96).
Úřední jazyk: arabština.
Gramotnost: 38%.
Náboženství: sunnitští muslimové 99,5%.
Měna: 1 ouguiya (MRO)=5 khoumů.
Hospodářství: chov dobytka, těžba nerostů.
HNP na 1 obyvatele: 470 USD.

Území dnešní Mauritánie (též Mauretánie) bylo ve středověku součástí Ghanské říše

, v 11. století jej dobyli maročtí Almorávidové

. Později části země ovládala říše Mali

. Od 15. století zde rostl vliv marockého sultána, v téže době Evropané začali prozkoumávat mauritánské pobřeží. V 19. století do oblasti pronikali Francouzi. V roce 1904 se země stala protektorátem v rámci Francouzské západní Afriky

, roku 1920 francouzskou kolonií. V roce 1946 získala Mauritánie statut zámořského území Francie, roku 1958 se stala autonomní republikou v rámci Francouzského společenství. Nezávislost byla vyhlášena v roce 1960. Roku 1976 mauritánská a marocká vojska okupovala bývalé španělské území Západní Sahary, v roce 1979 se Mauritánie svých nároků vzdala. Teprve roku 1980 bylo zrušeno otroctví. Rasové násilí vedlo v roce 1989 k vyhnání 40 000 černošských obyvatel země do Senegalu, což vedlo k válce mezi oběma státy (trvala do roku 1992). Referendum z roku 1991 schválilo novou ústavu, přechod k pluralitnímu systému a zřízení islámské republiky. V roce 2005 v Mauritánii proběhl vojenský převrat.