Marseille

[-sej], přístavní a krajské město v jižní Francii v kraji Provence-Alpes-Cóte ďAzur, středisko departement Bouches-du-Rhóne, u Lvího zálivu Středozemního moře. Má 878700 obyvatel (1982). Aglomerace Marseille měla 1 milión obyvatel (1982). Největší francouzský přístav zvláště pro ropu (více než 90 miliónů tun, 1979), s ropovody. Průmysl je zde loďařský, strojírenský, potravinářský, chemický, cementárenský. Veletrhy, burza. Je to dopravní křižovatka (letiště Marignane). Nalézají se zde římská divadla a jiné architektonické památky. Muzea, divadla, opera, observatoř, knihovny. Dvě university a jiné vysoké školy. Založen byl kolem roku 600 př.n.l. iónskými kolonisty jako Massalia. Rozkvět začal od 8.století př.n.l., kdy soupeřila s Etrusky a Kartaginci a kolonizovala města Antibes, Monaco, Nice. Od 2.století př.n.l. bylo spojencem Říma, od roku 49 př.n.l. součást Galie narbonnské. Marseille se romanizovala (název Massilia), od 4.století biskupství. V roce 419 tu bylo založeno opatství Saint-Victor, které bylo střediskem církevní reformy (předchůdce Cluny). Marseille si udržela městský charakter i po připojení k říši Ostrogótů roku 508 a Franků 537. V rámci královské Provence vikomtství, od roku 1192 námořní republika. V roce 1252 byla znovu připojena k Provenci, roku 1481 k Francii. Od roku 1669 svobodný přístav, jedno z center kapitalistického vývoje ve Francii. Za francouzské buržoazní revoluce koncem 18.století byla oporou girondistů a hnutí za federalistickou Francii. Rozmach města v 19.století v souvislosti s koloniální expanzí Francie do severní Afriky. V roce 1934 byl v Marseille spáchán atentát na jugoslávského krále Alexandra LKaradjordjeviče a francouzského premiéra J.L.Barthoua. V letech 1942–44 byla Marseille okupována německými vojsky.