Markova nemoc

Lékařství / Živočišná výroba / Zoologie

Marek's disease (MD) – infekční nádorové onemocnění postihující kura domácího, křepelky a krůty. Způsoben DNA virem sférického tvaru s ikozahedrální symetrií (dvacetistěn) patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby (MDV) je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami a sérotyp tři (tzv. krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snášky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i jejich kombinaci. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejně mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků MDV způsobuje i oslabení celého imunitního systému organismu. Díky tomu se uplatní druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, výskyt klinických příznaků Markovy nemoci se omezil.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 7. 4. 2024
Autor: -vc-

Odkazující hesla: obrna prasat.