Makedonie

Místa a oblasti

[Makedonye], Makedonie starověká, v 5.–2. století př. n. l. státní útvar na Balkánském poloostrově. Do těsnějších styků s oblastmi osídlenými Řeky se Makedonie dostala v 6. století př. n. l. Začátkem 5. století uznali makedonští králové suverenitu perského krále. Obdobím rozmachu městského života i hospodářství byla vláda krále Archeláa. Do řeckých poměrů zasáhl makedonský král Filip II., který kolem poloviny 4. století př. n. l. připojil k Makedonii Trácii, Thesálii, poloostrov Chalkidiké a Fokidu a získal tak převahu nad Řeckem. Jeho syn Alexandr Veliký dobyl perskou říši a vytvořil velký nesourodý celek, který se po jeho smrti roku 323 př. n. l. rozpadl a byl rozdělen mezi diadochy. Vládu v Makedonii získal Perdikkás, po jeho vypuzení Kassandros a nakonec Antigonovci. Za jejich vlády si Makedonie udržela četnými válkami hegemonii v Řecku. Za Filipa V. se Makedonie postavila na stranu Kartága proti pronikajícímu římskému vlivu, to bylo podnětem ke třem makedonským válkám, v nichž bitvou u Kynoskefal 197 př. n. l. ztratila Makedonie nadvládu nad Řeckem a porážkou makedonského krále Persea u Pydny 168 př. n. l. pozbyla nezávislosti. Byla rozdělena na čtyři nezávislé oblasti (tetrarchie) a 148 př. n. l. se stala římskou provincií.

Vytvořeno: 14. 3. 2000
Aktualizováno: 26. 6. 2024
Autor: -red-

Odkazující hesla: Makedonci, Theoderich I. Veliký.